Translate

Saturday, April 11, 2015

Belarusian: Падатковая дэкларацыя Махлярства

Злачынцы валодаюць крадзяжы асабістую інфармацыю (PII) людзей для палягчэння розных мерапрыемстваў махлярства, у тым ліку з выкарыстаннем выкрадзенай інфармацыі, які сведчыць асобу падаць ашуканскіх падатковых дэкларацый. Пасля таго, як ашуканцы атрымаць ахвяры PII, яны ў электронным выглядзе падаваць падатковыя дэкларацыі і наладзіць перадаплаты дэбетавыя карты або банкаўскія рахункі для маршрутызацыі ашуканскіх зваротаў. Рэшткі на карт перадаплаты і банкаўскіх рахункаў высільваюцца неўзабаве пасля вяртання падатку выдаецца.

Ашуканцы выкарыстоўваюць некалькі метадаў, каб атрымаць неабходную інфармацыю, каб падаць падатковую дэкларацыю. Найбольш папулярныя метады ўключаюць у сябе: кампутарную ўварванняў, онлайн пакупкі выкрадзеных PII, набор інсайдэраў, якія маюць законны доступ да канфідэнцыйнай інфармацыі, фізічная крадзеж кампутараў, якія ўтрымліваюць PII, увасабленне персаналу Службы ўнутранага даходу і агрэгацыі інфармацыі што дасягаецца за кошт некалькіх агульнадаступных вэб-сайтаў.

Апошнія справаздачы паказваюць, што кібер-злачынцы таксама мэты і кампраміс законныя Інтэрнэт Падатковага праграмнага забеспячэння рахункаў фізічных асоб. Кіберзлачынцы правядзенне гэтая схема змены банкаўскіх рахункаў ахвяр, каб адцягнуць пераклады на банкаўскія рахункі або Прадаплочанага карты пад іх кантролем.

Ахвяры, якія падалі скаргі ў Інтэрнэт злачыннасці Скарга Цэнтр (IC3) паведамілі, што яны выявілі, што яны сталі ахвярамі махлярства з падаткамі вяртання, калі яны спрабавалі падаць дэкларацыю і былі апавешчаныя Службы ўнутраных даходаў, што іх нумары сацыяльнага страхавання ўжо былі выкарыстаныя, каб падаць падатковую дэкларацыю. Некалькі чалавек паведамілі, што з-за памылкі ў прамым інфармацыі дэпазітнага рахунку, прадстаўленага па вяртанні на радзіму, яны былі выпушчаныя чэкі. Тым не менш, пацыент не падаў дэкларацыю. Іншыя паведамлялася раней яны падалі іх вяртання, яны атрымалі паведамленне, што іх даходы былі правяраемых або знаходзяцца на разглядзе.

Нядаўняе даследаванне вызначылі вяртання падаткаў махлярства кольца адказнага за падачу прыкладна 644 ашуканскіх падатковых дэкларацый на агульную суму больш 26.900.000 долараў ЗША ў замаху на махлярства. Выкарыстанне падманным шляхам PII, махляроў, прадстаўленыя падатковыя дэкларацыі і прасіла сродкі будуць залічаны на банкаўскія рахункі пад іх кантролем. Група на працу студэнтаў каледжа адкрываць рахункі для збору вяртанне падатку грошы. Студэнты зняў грошы праз банкаматы і контр зняцця. Затым студэнты прайшлі большасць сродкаў іншаму члену групы і захаваў частка вяртання ў якасці аплаты за выкарыстанне сваіх банкаўскіх рахункаў для правядзення схему. Гэты тып падатковага махлярства ў два разы ліку ад 2013 да 2014.
Калі вы лічыце, што сталі ахвярай гэтай афёры, вы павінны звярнуцца да вашай лакальнай палявога офіса IRS або ФБР, і вы можаце падаць скаргу ў IC3 ў http://www.ic3.gov/ Просьба пазначыць любую і ўсё адпаведная інфармацыя ў Вашай скарзе.

Наступныя парады прызначаны, каб абараніць вас:
• Сачыце за сваім крэдытныя справаздачнасць за любы ашуканскай дзейнасці.
• Справаздача несанкцыянаваных аперацый з вашым банкам або крэдытнай карткі кампаніі як мага хутчэй.
• Агляд копію вашай крэдытнай дакладу па крайняй меры адзін раз у год.
• Будзьце асцярожныя махляроў, якія патрабуюць ад вас даць вашу асабістую інфармацыю.
• Не адкрывайце электронную пошту або ўкладанні ад невядомых асобаў.
• Ніколі не даюцца паўнамоцтвы любога роду па электроннай пошце. Гэта ўключае ў сябе націснуўшы на спасылкі, дасыланыя па электроннай пошце. Заўсёды ісці на афіцыйным сайце.
• Калі вы будзеце выкарыстоўваць онлайн падатковай службы, двайную праверку, каб гарантаваць ваш банкаўскі рахунак дакладна пералічаныя да і пасля падачы падатковай дэкларацыі.
• Пераканайцеся, уліковыя запісы, якія больш не выкарыстаныя належным чынам выдаленыя або ачышчаны ад канфідэнцыйнай інфармацыі. Дазвол онлайн-рахункаў, каб стаць у стане спакою можа быць рызыкоўным і зрабіць вас больш успрымальным да схемах падатковага махлярства.

Памятаеце, каб быць бяспечным ў твар і прыватных пытанняў, праяўляе асцярожнасць, а таксама. Каб жыць і развівацца, і жыць шчаслівай жыццём, трэба, каб перашкодзіць тым, хто хоча тое, што вы працавалі на працягу; Гэта пра гэта на імгненне. Ёсць людзі, якія ходзяць сярод нас у грамадстве, якія аддалі перавагу б выкрасці інфармацыю іншага чалавека для іх выключна ў інтарэсах, часта не задумваючыся, які беспарадак, які будзе ззаду, яны клапоцяцца нішто з шкоду, які яны робяць, і толькі клопат аб тое, што яны ўспрымаюць як іх усяго узнагарод. Падтрыманне вашай фінансавай інфармацыі прыватнага цяпер, у канчатковым рахунку, зэканоміць вам гадоў расчараванні. - Птушка

Romanization: Padatkovaja deklaracyja Machliarstva
Zlačyncy valodajuć kradziažy asabistuju infarmacyju (PII) liudziej dlia paliahčennia roznych mierapryjemstvaŭ machliarstva, u tym liku z vykarystanniem vykradzienaj infarmacyi, jaki sviedčyć asobu padać ašukanskich padatkovych deklaracyj. Paslia taho, jak ašukancy atrymać achviary PII, jany ŭ eliektronnym vyhliadzie padavać padatkovyja deklaracyi i naladzić pieradaplaty debietavyja karty abo bankaŭskija rachunki dlia maršrutyzacyi ašukanskich zvarotaŭ. Reštki na kart pieradaplaty i bankaŭskich rachunkaŭ vysiĺvajucca nieŭzabavie paslia viartannia padatku vydajecca.

Ašukancy vykarystoŭvajuć niekaĺki mietadaŭ, kab atrymać nieabchodnuju infarmacyju, kab padać padatkovuju deklaracyju. Najboĺš papuliarnyja mietady ŭkliučajuć u siabie: kamputarnuju ŭvarvanniaŭ, onlajn pakupki vykradzienych PII, nabor insajderaŭ, jakija majuć zakonny dostup da kanfidencyjnaj infarmacyi, fizičnaja kradziež kamputaraŭ, jakija ŭtrymlivajuć PII, uvasabliennie piersanalu Služby ŭnutranaha dachodu i ahrehacyi infarmacyi što dasiahajecca za košt niekaĺkich ahuĺnadastupnych veb-sajtaŭ.

Apošnija spravazdačy pakazvajuć, što kibier-zlačyncy taksama mety i kampramis zakonnyja Internet Padatkovaha prahramnaha zabiespiačennia rachunkaŭ fizičnych asob. Kibierzlačyncy praviadziennie hetaja schiema zmieny bankaŭskich rachunkaŭ achviar, kab adciahnuć pieraklady na bankaŭskija rachunki abo Pradapločanaha karty pad ich kantroliem.

Achviary, jakija padali skarhi ŭ Internet zlačynnasci Skarha Centr (IC3) paviedamili, što jany vyjavili, što jany stali achviarami machliarstva z padatkami viartannia, kali jany sprabavali padać deklaracyju i byli apavieščanyja Služby ŭnutranych dachodaŭ, što ich numary sacyjaĺnaha strachavannia ŭžo byli vykarystanyja, kab padać padatkovuju deklaracyju. Niekaĺki čalaviek paviedamili, što z-za pamylki ŭ pramym infarmacyi depazitnaha rachunku, pradstaŭlienaha pa viartanni na radzimu, jany byli vypuščanyja čeki. Tym nie mienš, pacyjent nie padaŭ deklaracyju. Inšyja paviedamlialasia raniej jany padali ich viartannia, jany atrymali paviedamliennie, što ich dachody byli praviarajemych abo znachodziacca na razhliadzie.

Niadaŭniaje dasliedavannie vyznačyli viartannia padatkaŭ machliarstva koĺca adkaznaha za padaču prykladna 644 ašukanskich padatkovych deklaracyj na ahuĺnuju sumu boĺš 26.900.000 dolaraŭ ZŠA ŭ zamachu na machliarstva. Vykarystannie padmannym šliacham PII, machliaroŭ, pradstaŭlienyja padatkovyja deklaracyi i prasila srodki buduć zaličany na bankaŭskija rachunki pad ich kantroliem. Hrupa na pracu studentaŭ kaliedža adkryvać rachunki dlia zboru viartannie padatku hrošy. Studenty zniaŭ hrošy praz bankamaty i kontr zniaccia. Zatym studenty prajšli boĺšasć srodkaŭ inšamu člienu hrupy i zachavaŭ častka viartannia ŭ jakasci aplaty za vykarystannie svaich bankaŭskich rachunkaŭ dlia praviadziennia schiemu. Hety typ padatkovaha machliarstva ŭ dva razy liku ad 2013 da 2014.
Kali vy ličycie, što stali achviaraj hetaj afiory, vy pavinny zviarnucca da vašaj lakaĺnaj paliavoha ofisa IRS abo FBR, i vy možacie padać skarhu ŭ IC3 ŭ http://www.ic3.gov/ Prośba paznačyć liubuju i ŭsio adpaviednaja infarmacyja ŭ Vašaj skarzie.

Nastupnyja parady pryznačany, kab abaranić vas:
• Sačycie za svaim kredytnyja spravazdačnasć za liuby ašukanskaj dziejnasci.
• Spravazdača niesankcyjanavanych apieracyj z vašym bankam abo kredytnaj kartki kampanii jak maha chutčej.
• Ahliad kopiju vašaj kredytnaj dakladu pa krajniaj miery adzin raz u hod.
• Budźcie asciarožnyja machliaroŭ, jakija patrabujuć ad vas dać vašu asabistuju infarmacyju.
• Nie adkryvajcie eliektronnuju poštu abo ŭkladanni ad nieviadomych asobaŭ.
• Nikoli nie dajucca paŭnamoctvy liuboha rodu pa eliektronnaj pošcie. Heta ŭkliučaje ŭ siabie nacisnuŭšy na spasylki, dasylanyja pa eliektronnaj pošcie. Zaŭsiody isci na aficyjnym sajcie.
• Kali vy budziecie vykarystoŭvać onlajn padatkovaj služby, dvajnuju pravierku, kab harantavać vaš bankaŭski rachunak dakladna pieraličanyja da i paslia padačy padatkovaj deklaracyi.
• Pierakanajciesia, ulikovyja zapisy, jakija boĺš nie vykarystanyja naliežnym čynam vydalienyja abo ačyščany ad kanfidencyjnaj infarmacyi. Dazvol onlajn-rachunkaŭ, kab stać u stanie spakoju moža być ryzykoŭnym i zrabić vas boĺš usprymaĺnym da schiemach padatkovaha machliarstva.

Pamiatajecie, kab być biaspiečnym ŭ tvar i pryvatnych pytanniaŭ, prajaŭliaje asciarožnasć, a taksama. Kab žyć i razvivacca, i žyć ščaslivaj žycciom, treba, kab pieraškodzić tym, chto choča toje, što vy pracavali na praciahu; Heta pra heta na imhniennie. Josć liudzi, jakija chodziać siarod nas u hramadstvie, jakija addali pieravahu b vykrasci infarmacyju inšaha čalavieka dlia ich vykliučna ŭ intaresach, časta nie zadumvajučysia, jaki biesparadak, jaki budzie zzadu, jany klapociacca ništo z škodu, jaki jany robiać, i toĺki klopat ab toje, što jany ŭsprymajuć jak ich usiaho uznaharod. Padtrymannie vašaj finansavaj infarmacyi pryvatnaha ciapier, u kančatkovym rachunku, zekanomić vam hadoŭ rasčaravanni. - Ptuška
Powered By Blogger

Labels

Abduction (2) Abuse (3) Advertisement (1) Agency By City (1) Agency Service Provided Beyond Survival Sexual Assault (1) Aggressive Driving (1) Alcohol (1) ALZHEIMER'S DISEASE (2) Anti-Fraud (2) Aspartame (1) Assault (1) Auto Theft Prevention (9) Better Life (1) Books (1) Bribery (1) Bullying (1) Burglary (30) Car Theft (8) Carjackng (2) Child Molestation (5) Child Sexual Abuse (1) Child Abuse (2) Child Kidnapping (3) Child Porn (1) Child Rape (3) Child Safety (18) Child Sexual Abuse (9) Child Violence (1) Classification of Crime (1) Club Drugs (1) College (1) Computer (4) Computer Criime (4) Computer Crime (8) Confessions (2) CONFESSIONS (7) Cons (2) Credit Card Scams (2) Crime (11) Crime Index (3) Crime Prevention Tips (14) Crime Tips (31) Criminal Activity (1) Criminal Behavior (3) Crimm (1) Cyber-Stalking (2) Dating Violence (1) Deviant Behavior (6) Domestic Violence (7) E-Scams And Warnings (1) Elder Abuse (9) Elder Scams (1) Empathy (1) Extortion (1) Eyeballing a Shopping Center (1) Facebook (9) Fakes (1) Family Security (1) Fat People (1) FBI (1) Federal Law (1) Financial (2) Fire (1) Fraud (9) FREE (4) Fun and Games (1) Global Crime on World Wide Net (1) Golden Rules (1) Government (1) Guilt (2) Hackers (1) Harassment (1) Help (2) Help Needed (1) Home Invasion (2) How to Prevent Rape (1) ID Theft (96) Info. (1) Intent (1) Internet Crime (6) Internet Fraud (1) Internet Fraud and Scams (7) Internet Predators (1) Internet Security (30) Jobs (1) Kidnapping (1) Larceny (2) Laughs (3) Law (1) Medician and Law (1) Megans Law (1) Mental Health (1) Mental Health Sexual (1) Misc. (11) Missing Cash (5) Missing Money (1) Moner Matters (1) Money Matters (1) Money Saving Tips (11) Motive (1) Murder (1) Note from Birdy (1) Older Adults (1) Opinion (1) Opinions about this article are Welcome. (1) Personal Note (2) Personal Security and Safety (12) Porn (1) Prevention (2) Price of Crime (1) Private Life (1) Protect Our Kids (1) Protect Yourself (1) Protection Order (1) Psychopath (1) Psychopathy (1) Psychosis (1) PTSD (2) Punishment (1) Quoted Text (1) Rape (66) Ravishment (4) Read Me (1) Recovery (1) Regret (1) Religious Rape (1) Remorse (1) Road Rage (1) Robbery (5) Safety (2) SCAM (19) Scams (62) Schemes (1) Secrets (2) Security Threats (1) Serial Killer (2) Serial Killer/Rapist (4) Serial Killers (2) Sexual Assault (16) Sexual Assault - Spanish Version (3) Sexual Assault against Females (5) Sexual Education (1) Sexual Harassment (1) Sexual Trauma. (4) Shame (1) Sociopath (2) Sociopathy (1) Spam (6) Spyware (1) SSN's (4) Stalking (1) State Law (1) Stress (1) Survival (2) Sympathy (1) Tax Evasion (1) Theft (13) this Eve (1) Tips (13) Tips on Prevention (14) Travel (5) Tricks (1) Twitter (1) Unemployment (1) Victim (1) Victim Rights (9) Victimization (1) Violence against Women (1) Violence. (3) vs. (1) Vulnerable Victims (1) What Not To Buy (2)